Čerstvý vzduch je priorita života!
Kvalita vnitřního prostředí v objektech má obrovský vliv na naše zdraví a psychickou pohodu. Hygienické normy udávají potřebnou výměnu vzduchu v místnosti pro zajištění dostatečného větrání – minimální dávka venkovního vzduchu na osobu je 15 m3/h, doporučená 25 m3/h. Zároveň by intenzita větrání v místnosti neměla být nižší než 0,3 h-1 (0,5 h-1 doporučeně). To znamená, že za hodinu by se měla vyměnit minimálně 1/3 objemu vzduchu v místnosti.
Když vstoupíte do místnosti kde trvale obývají dva a více lidí cítíte vydýchaný a těžký vzduch s „domácím“ zápachem.
V takové místnosti se necítíme dobře, padá na Vás únava, může nás začít bolet hlava a nemůžeme se soustředit. To je způsobeno vysokou koncentrací CO2 ve vzduchu. Každý člověk přirozeně vydechuje nemalé množství CO2, které se dostává do okolního vzduchu, a tím se při nedostatečném větrání zvyšuje jeho koncentrace v místnosti. Doporučená maximální hodnota koncentrace CO2 je 1 500 ppm, přičemž už při hodnotě 1 000 ppm většina lidí pociťuje příznaky únavy a diskomfortu. Hodnoty nad 5 000 ppm už způsobují zdravotní rizika jako je zvýšený tep a nevolnost.
Bolest hlavy?
Pokud se tedy ráno budíte nevyspalí a s bolestí hlavy, může za to pravděpodobně nedostatečné větrání místnosti, a tím zvýšená koncentrace CO2, která může v nevětrané ložnici ráno dosahovat klidně 2 až 3-násobku maximální doporučené hodnoty.
Zvýšená těsnost okenních výplní brání vzduchu do domu
Snižování energetické náročnosti budov vede k zateplování staveb a utěsňování jejich obálky. Největším problémem jsou těsná okna, která sice zabrání únikům tepla z objektu, ale také přísunu venkovního vzduchu dovnitř. Netěsnosti, které u starších staveb pomáhaly s výměnou vzduchu jsou v dnešních novostavbách natolik minimalizovány, že již nestačí otevřít okno 2x denně. Nedostatečnou výměnou vzduchu stoupá kromě CO2 také vlhkost a s ní spojená možnost vzniku plísní. Potřebnou výměnu se poté snažíme dohánět celodenně otevřenou mikroventilací, čímž se v podstatě vracíme zpátky k „profukujícím oknům“ a k opětovné ztrátě tepla.
Rekuperace je spořič tepla
Zajištění větrání pomocí rekuperace je vhodné jak pro novostavby, tak pro nově zateplené stávající domy. Je tedy vhodná pro všechny objekty, ve kterých chceme zajistit kvalitní vnitřní prostředí s minimálními náklady na vytápění.
Rekuperace = zpětný zisk tepla funguje tak, že přiváděný čerstvý venkovní vzduch prochází přes rekuperační výměník, který je umístěn uvnitř vzduchotechnické jednotky, kde se setkává s teplým vzduchem odváděným z objektu. Přes teplosměnnou plochu výměníku dochází k předání tepla mezi teplým odváděným a chladným přiváděným vzduchem. Čerstvý vzduch ohřátý proudí skrze výměník dovnitř budovy a odváděný znehodnocený vzduch odvádí z budovy ven.
Nejmenší lokální rekuperační jednotka pro instalci do vlhkých sklepů, menších toalet i menších koupelen.
Lze s rekuperací ušetřit?
Celková tepelná ztráta objektu sestává ze ztráty tepla prostupem konstrukcemi a ztráty tepla větráním. Díky principu zpětného zisku tepla jsme schopni využít již vyrobené teplo, vrátit jej zpět do objektu a tím snížit ztrátu tepla větráním – ta tvoří u dobře zaizolovaných budov cca 1/3 celkové tepelné ztráty. Míra zpětného využití je dána tzv. účinností rekuperace, která se pohybuje v rozmezí 0–100%.
Běžné větrání okny má účinnost 0 % – při otevřeném okně je teplý vzduch bez užitku odváděn ven a je nahrazen čerstvým studeným vzduchem z venku. Naopak, pokud bychom byli schopni ohřát přiváděný vzduch od odváděného na stejnou teplotu jako má odváděný vzduch, větrali bychom s účinností 100 % = bez ztráty energie. Této účinnosti však není technicky reálné dosáhnout.
Moderní rekuperační jednotky mají účinnost zpětného získávání tepla od 60 do 95 % a jsou tedy schopny ohřát přívodní vzduch na teplotu pouze o několik stupňů nižší, než je teplota v domě. Tím jsou tepelné ztráty větráním minimalizovány a celková tepelná ztráta objektu se sníží o cca 30 % oproti klasickému větrání okny (3-5 denně intezivní větrání).
Nižší tepelná ztráta objektu znamená nižší náklady na provoz systému vytápění, mnohdy i možnost instalace zdroje tepla s nižším výkonem a s tím spojených ušetřených pořizovacích nákladů.
Větší lokální rekuperace instalovaná ve stěně s měřením teplot a prouděním vzduchu. Měření probíhalo při venkovní teplotě – 2°C. Na výfuku vevnitř bez přídavného ohřevu rekuperace je kolem 16°C. Sice rekuperace částečně pouští chladnější vzduch, ale není tak studený jako kdyby jsme to prováděli okny.
Hlavní výhody rekuperačního systému
Zvýšení a zajištění kvality vnitřního prostředí má pozitivní vliv na tělesnou a psychickou pohodu.
Výměna vzduchu v objektu probíhá automaticky-není třeba na nic myslet.
Je zajištěn komfort užívání objektu v zimním období – při větrání je do objektu přiváděn vzduch jen o několik stupňů chladnější než vzduch v interiéru – nevzniká pocit chladu nebo průvanu.
Snížená prašnost v objektu díky prachovým filtrům oproti větrání oknem.
Snížení rizika tvorby a růstu plísní.
Snížená hlučnost oproti otevřenému oknu – při větrání nejsou slyšet případné nechtěné zvuky z exteriéru.
Otevřené okno rekuperaci nevadí – klidně můžou být celé léto otevřená okna do zahrady a na terasu, aniž by to mělo vliv na funkčnost rekuperace.
Snížení provozních nákladů na vytápění.
